|
| |
|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
|
| |
host ::
RSS.